Folklorní skupina Tarumbeta je renomovaná umělecká skupina působící od r. 2008 v Nairobi, hlavním městě východoafrické Keni., Zaměřuje se na tradiční africký tanec, hudbu a kulturu.

Folklorní klub Anthimos Argyropoulos ze západořeckého města Arta byl založen v listopadu 2019 skupinou mladých lidí, kteří sdílejí vášeň pro řeckou kulturu,

Trachtenverein Roßecker – tradice, tanec a štýrská hrdost

Od roku 1920 uchovává soubor Roßecker z Brucku an der Mur bohatství štýrské lidové kultury. Svůj název nese podle nedaleké hory Roßeck (1664 m n. m.).

Program folklorního souboru Poleno z bratislavské Petržalky je založen hlavně na humorně laděných tanečních a pěveckých kreacích, jejich součástí je ale též mluvené slovo.

Rodiče – většinou bývalí tanečníci z Lipty chtěli, aby se jejich děti naučily lidové tance, aby také jednou mohly tančit „ve velkém souboru“.  Tak vznikl v roce 1973 dětský soubor, kterým od té doby prošla spousta dětí. Postupně jich přibývalo,

Dětský folklorní soubor Štěpnička vznikl v roce 1983 jako soubor lidových písní a tanců pod záštitou dospělého SLPT Radošov, ale své jméno „Štěpnička“ (podle mladých ovocných stromků, které se sázely u Baťova kanálu za veselským zámkem) dostal až v následujícím roce 1984.

Folklorní soubor Vonička založili manželé Emilie a Jiří Slavíkovi v roce 1991 a v současné době zde působí, jako umělečtí vedoucí. Taneční složku, která je rozdělená do tří věkových kategorii od 5 do 20 let vedou manželé Tereza a Hugo Kielarovi.

Soubor Čtyřlístek vznikl v roce 1976 na gymnáziu v Novém Strašecí. Zaměřuje se především na folklor z Rakovnicka, Berounska a Slánska, ale hraje i dudácké písně z jižních a západních Čech.

Soubor lidových písní a tanců Danaj ze Strážnice s 65letou tradicí. Tancem a zpěvem spolu s cimbálovou muzikou hrdě reprezentujeme živý folklor Jižní Moravy a předáváme autentickou krásu lidové tradice Slovácka.

Počátky FS Dunajec se datují od roku 1958 a jsou spjaty s rodákem od Trnavy, Janem Teššinym, který přijel do Olomouce splnit svou vojenskou povinnost a poté se v Olomouci usadil.Soubor se zaměřuje zejména na zpracování folkloru slovenských regionů.

Soubor Malé Zálesí založila v roce 1963 paní Věra Haluzová. Těžištěm souborového repertoáru je taneční a písňový folklor luhačovického Zálesí, dětské hry a tradiční zvykosloví s výročními obyčeji.

Pár slov o Nivničce, Boršičanech a Muzikaši:

Lidová kultura je jako zahrada u našeho domu. V dětství jsme se v ní se motali babičce a dědovi pod nohama, zatímco oni sadili, okopávali, přetŕhali, věšali na húru česnek nebo šúkali turkyň. Věděli jsme, že nad námi po očku bdí a tak jsme obklopeni sedláckou kulturou mohli celé léto sledovat,

Slezský soubor Heleny Salichové byl založen v roce 1977 etnografkou Hanou Podešvovou a Annou Buroňovou. Cimbálová muzika vznikla o rok později a její vedoucím byl od počátku Jaromír Dadák, který je také autorem všech souborových hudebních úprav.

Hanácký národopisný soubor Olešnica, spolek, který se věnuje uchovávání lidových zvyků, písní, tanců a krojů na Hané. Hanácké zvyky a tradice prezentujeme na mnoha tuzemských a zahraničních folklórních festivalech a akcích.
Repertoár souboru tvoří lidové zvyky a tance zahrnující celoroční život prostého hanáckého lidu. Vybrané zvyky jsou zpracovány do tématických pásem.

Dětské cimbálové muziky Topol, Andílci a Kopaninka vznikly na velkobystřické pobočce Základní umělecké škole „Žerotín“ Olomouc. Zakladatelkou a vedoucí je Lenka Černínová, která vychovala již několik generací dětských cimbálových muzik. S první muzikou začala nacvičovat v roce 2007. Tehdy hrála k tanci dětskému souboru Krušpánek. Každá další nová muzička si vymyslí vlastní jméno, a tak tady dnes máme muziky Topol, Andílci či Kopaninka.

Vedoucí souboru: Robert Šolc
Primáš: Kristián Heřman

Folklorní soubor Haná působí ve Velké Bystřici od roku 1976. Zpracovává a představuje divákům lidové tance, písně a zvyky z regionů Haná a také z Lipenského Záhoří, kraje v podhůří Hostýnských vrchů. V repertoáru souboru najdete taneční pásma z pera choreografů pana Jiřího Čady,

Vedoucí souboru: Josef Langer
Choreografie: Jiří Čada

Soubor tvoří skupina dřívějších kmenových tanečníků Hané. Vzhledem k tomu, že se nezadržitelně přesunuli do seniorské kategorie, rozhodli se i pro drobné odlišení v názvu. „Str.“ může znamenat zkratku slova „starší“, ale může se také číst dohromady se jménem Haná, čímž vzniká snad docela vtipná slovní hříčka. Říkáme tím,

Primáš: Ondřej Nakládal

Cimbálová muzika Záletníci
Hrajeme převážně písně z Moravy, rádi si však odskočíme i na Slovensko. Jelikož má naše cimbálová muzika kořeny ve Velké Bystřici, značnou část repertoáru tvoří naše dva domácí regiony, Haná a Záhoří.
Doprovázíme také dva taneční soubory – Dunajec z Olomouce a Soubor Haná z Velké Bystřice.

Ryze ženská CM Parádnica z Velké Bystřice interpretuje písně zejména rovinaté Hané či Záhoří.

Dětská folklorní přípravka Čekanka pracuje od r. 2004 jako součást souboru Haná. V přípravce se učí prvním tanečním krůčkům děti ve věku 5 až 9 let, poznávají hanácké písničky a říkadla, součástí zkoušek jsou polozapomenuté dětské hry a lidové zvyky. Výsledky svého snažení předvádí Čekanka obecenstvu v krátkých pásmech během celého roku ve Velké Bystřici,

Krušpánek pracuje již 39 roků a prošel jím za tu dobu velký počet dětí z celého okolí. Členové jsou ve věku 8 až 16 roků. Zpracováváme říkadla, písně a tance z Hané, tancujeme v hanáckých krojích a doprovází nás cimbálová muzika pod vedením Lenky Černínové. V letošním roce jsme se již po čtvrté probojovali do Celostátní přehlídky dětských folklorních souborů v Jihlavě mezi nejlepší soubory.